Obecně platí, že větší akumulátor má větší výdrž než ten s menší kapacitou. Ale větší se dávají do výkonnějších počítačů a ve výsledku tak déle vydrží spíše malé a úsporné ultrabooky, byť s menším akumulátorem.
Po zapnutí notebooku začne jeho akumulátor vybíjet hned několik komponent. Svou porci energie vyžaduje procesor, základní deska s pamětmi, SSD i Wi-Fi. Ani displej není perpetuum mobile. Spotřeba některých komponent je proti jiným zanedbatelná, ale nakonec se počítá vše. Proto počítač při běhu na baterii používá úsporné stavy. Po chvíli nečinnosti „zpomalí“ procesor, později vypne displej a po delší době se celý notebook uspí. Ale ani ve stavu spánku či vypnutí není odběr zcela nulový.
Čtěte také: • Jak vybrat adaptér |
Technologie akumulátoru je pro všechny možné notebooky v podstatě stejná: vícečlánková Lithium-iontová baterie s napětím 3,6 V na každý jeden článek. Ten si představte jako tužkovou baterii, která už ale nemívá známý válcový tvar a v pouzdře akumulátoru je jich několik, vzájemně propojených. Pokud chce výrobce do notebooku osadit něco kvalitnějšího, použije baterii Lithium-Polymerovou. Ta je lehčí, může být tenčí, ale také má o něco vyšší cenu. Lepší použitelnou technologii prozatím nikdo nevymyslel, na výdrž notebooku má tedy vliv spíše energetická náročnost jeho komponent.
Jak kdy. Velmi záleží, co na počítači zrovna děláte. Výdrž baterie nejvíce ovlivňuje:
Zajímavá je i rychlost následného nabíjení. Obecně se za hodinu v zásuvce dostanete na 50 až 90 procent kapacity akumulátoru. Příliš rychlé nabíjení, u kterého se baterie více zahřívá, může zkracovat její životnost. HP toto ošetřuje u některých řad notebooků pomocí funkce Fast Charge.
U displeje má vliv především jeho jas. Čím více svítí, tím je spotřeba vyšší. Ale při nízkém jasu toho přes den na displeji mnoho neuvidíte. Výhodou je, pokud má notebook senzor okolního osvětlení a upravuje jas automaticky. Také notebooky s rozlišením 4K budou mít vyšší spotřebu (na druhou stranu, ani v zájmu šetření baterie není dobré volit menší rozlišení než Full HD).
Menší spotřebu pak mohou mít displeje typu AMOLED, kterých je ale mezi notebooky zatím velmi málo.
Procesor je velmi chytrá součástka. Pokud po něm nic nechcete, sníží svoji frekvenci i spotřebu na minimum. Naopak v zátěži jeho spotřeba výrazně roste. Většina notebooků používá úsporné mobilní procesory, které i v maximální zátěži odebírají z baterie maximálně 15 W (hodnota označená jako TDP, kterou u procesoru vždy najdete uvedenou). Z toho vyplývá, že takový počítač je lehké uchladit i s malým ventilátorem.
Pro herní počítač by to ale nestačilo. U nich (i u výkonných pracovních notebooků) bývají „plnohodnotné“ procesory, se kterými si lépe zahrajete, ale spotřebují klidně trojnásobně více energie. I tyto procesory mají své úsporné stavy, ovšem také silnější napájení a i bez zátěže bývají o něco žravější.
Označení Core i5 nebo Ryzen 5 neříká nic o úspornosti. Tu napoví až další označení modelu (například Core i5-10210U). Úsporný procesor poznáte podle písmene U (pro Intel i AMD) či Y (jen Intel), naopak silnější procesor s větším odběrem je označován většinou písmenem H.
V počítačovém světě je dnes nejžravější komponentou grafická karta. Levné notebooky nemají žádnou, respektive využívají integrovaný grafický čip přímo v procesoru. Ten má slabší výkon a je velmi úsporný. U notebooků se samostatným herním grafickým čipem je tomu ale už jinak a hrát náročnou hru znamená nevzdalovat se od zásuvky na příliš dlouho. Rozdíl ve výdrži může být několikanásobný.
Některé notebooky umí mezi oběma grafickými čipy přepínat a výdrž tak prodloužit.
U akumulátoru s postupem času dochází k opotřebování a ke snižování kapacity. Jeho životnost se uvádí v řádu let. K vybití pak nedojde při 5 % baterie, ale už třeba při 20 %. Místo sedmi hodin počítač najednou vydrží jen čtyři.
Je to dané technologií baterie, ale životnost můžete přeci jen trochu prodloužit. Lithium-iontová baterie nemá ráda hluboké vybíjení, což si elektronika ohlídá sama. Přímo ve Windows se pak dá upravit, při jakém procentu baterie se notebook vypne. Doporučovaných a často přednastavených 5 % není vhodné měnit.
Na druhé straně není pro akumulátor optimální ani nabíjení do plna. Ideální je nabíjet jej tak na 80 %, což ale logicky znamená nižší výdrž. Pokud ale pracujete v kanceláři a nepotřebujete tak dlouhou výdrž, je dobré notebook nenabíjet pokaždé do plna. Někteří výrobci přímo nabízejí nastavení maximální hodnoty.
Pokud nebudete notebook delší dobu používat, můžete jej před vypnutím „zazimovat“ tak, že nabijete baterii na cca 80 %. Skladujte jej při pokojové teplotě.
TIP HPMARKETU: Chcete se dozvědět více o bateriích a jak fungují? Čtěte zde |
Samozřejmě se příliš neomezujte, notebook je pracovní nástroj. Ale několik málo zásad vám pomůže výdrž prodloužit.